Martin Dočekal

TÝDEN.CZ

26. 4. 2018
Rubrika: O penězích

Proč je hloupost investovat do zlata

Autor: Martin Dočekal

10.08.2015 13:23

Při podpoře prodejcem vhodně volenými informacemi a argumenty situace obvyklá. Klient se nechá snadno zmanipulovat na základě dat minulých. Dnes, kdy cena už třetím rokem klesá, mi opět zvoní telefon, a co chvíli mi někdo nabízí „bezpečnou“ investici do zlata. Já vždy odmítám – proč?

Protože zlato, ač se to někomu líbí nebo ne, malým a středním investorům nedává žádný smysl. Navíc je velmi riziková. Pokud nejste minimálně dolarový milionář, který už pokryl standardní investiční příležitosti, nebo člověk, který potřebuje přemístit/ukrýt velkou hodnotu peněz v malém objemu (jedna bankovní cihla má 400 trojských uncí a hodnotu cca 10,7mil Kč), nemá moc smysl nad ní uvažovat.

1. zlato jako uchovatel hodnoty

Nejčastějším prodejním argumentem, který jeho prodejci používají je, že zlato je uchovatel hodnoty. To je bezpochyby pravda, nicméně doporučuji si neplést pojem uchovatel hodnoty se slovem investice.

Nejlépe to vystihl proslulý investor Warren Buffett. Ten v minulosti investorům sdělil, že by se zlatu měli vyhýbat, protože má jen omezený průmyslový užitek a na rozdíl od zemědělské půdy nebo firem nevykazuje potenciál produkovat nové bohatství. Pokud vlastníte jednu unci zlata celou věčnost, budete i v budoucnu vlastnit jednu unci zlata. Jinými slovy zlato vám nepřinese žádný podíl na zisku. Pokud na něm máte vydělat, musíte věřit jen a pouze v růst jeho ceny.

Pouze okolo 60 procent ve světě vytěženého nebo recyklovaného zlata se použije do šperků nebo na průmyslové použití. Zbytek světové zlaté produkce se prodá ve formě mincí a cihel. Jeho cena je tedy silně ovlivněna právě nabídkou/poptávkou po tomto kovu na trzích.

2. zlato jako „bezpečný přístav“

Dalším argumentem, na který investor slyší je bezpečí. Zlato je přece bezpečná investice, mohu jí mít doma, je fyzické. Ne nějaké virtuální peníze nebo cenné papíry. Ideálně podpořeno strašákem ve formě válečného konfliktu nebo kolapsu měny. Obecně se předpokládá, že když peněžní měny padnou, navrátíme se k drahým kovům jako funkčním prostředkům směny. Zastánci zlata podporují myšlenku, že čím více se blížíme k finančnímu Armagedonu, tím důležitější je zlato fyzicky vlastnit.

Jak si při kolapsu měny můžete být jistí, že bude zrovna zlato všeobecně přijímáno jako platidlo?

Pravděpodobnějšími scénáři bude přídělový/přerozdělovací systém nebo barter (výměna zboží nebo služeb za jiné zboží nebo služby bez použití peněz). Pokud člověku chybí chleba, může ho s pekařem v nějakém dohodnutém poměru vyměnit třeba za maso, kterého má dostatek.

V případě skutečné nouze však pochybuji, že by někomu v takové situaci chybělo zlato a bral by ho jako platidlo.

Dojde-li opravdu k válce, je navíc vzhledem k historii dost pravděpodobné, že držba zlata bude postavena mimo zákon. Pro zájemce si doporučuji nastudovat, jak to bylo v USA za krize v roce 1933, kdy přesně tohle provedl Franklin D. Roosevelt.

Pokud by došlo ke zhroucení celého systému, zlato nepomůže. Nedá se jíst a v obraně území vám také nepomůže. Pokud v tento scénář věříte, doporučuji spíše tvrz, dostatek zbraní a nakoupit konzervy.

3. zlato jako investice

Cena zlata dosáhla vrcholu v roce 1980 na úroveň 700 dolarů za trojskou unci. Poté klesala s menšími či většími výkyvy až do roku 2001. V průběhu 20 let se přitom zlato pohybovalo nejčastěji kolem úrovně 400 USD/oz., a to bez ohledu na inflaci. Teprve krize vyvolaná technologickou bublinou a jejím splasknutím dala podnět k růstu ceny.

zlato cena.png

Dnes zlato klesá a podle posledního průzkumu agentury Bloomberg ještě nějakou dobu klesat bude. Podle 16 dotázaných analytiků by měla cena zlata spadnout před začátkem příštího roku až na 984 dolarů za trojskou unci.

Nejedná se tedy určitě o klidnou a dlouhodobě výnosnou investici, jak je často prezentováno.

V souvislosti zlata jako investice na zhodnocení peněz je ještě důležité zmínit jednu věc – obvykle obrovskou marži prodejců. Na rozdíl od jiných nástrojů, kde se i v krizových scénářích bavíme o poplatcích v rámci procent (nejvyšší vstupní poplatky u akciových podílových fondů se pohybují do 5% z celkové investice), u zlata jsou standardem jeho násobky.

Obecně platí, že čím menší objem zlata kupujete, tím více si připlatíte. Přirážka prodejců ke skutečné hodnotě kovu je navíc často znásobena faktem, že většina těchto firem, které se prodejem zlata koncovým klientům věnují, fungují na principu multilevelových sítí, kde je potřeba z prodeje nasytit hned několik článků řetězce.

Přeborníkem na našem trhu je jedna firma, která nabízí 0,5g slitky. Za pouhých 2500Kč/kus. Po jednoduchém přepočtu tedy zjistíte, že jste nakoupili zlato za krásných 7 775 dolarů za trojskou unci. Při pohledu na aktuální cenu – 1085 dolarů za unci asi chápete, že šance na nějaký zisk je nulová.

To je samozřejmě extrém, nicméně krásně ilustruje fascinaci tímto kovem a kolik je za něj člověk ochoten zaplatit. Obvyklá koncová cena gramových či pětigramových slitků, které jsou u nás tak oblíbené, se k vám obvykle dostane s přirážkou kolem 30% hodnoty. Asi tušíte, kam tím mířím - pokud chcete vydělat, musí cena zlata vyrůst opravdu hodně. Může se tedy lehce stát, že vám i vysoký růst ceny komodity ve finále pokryje pouze marži a nebudete mít žádný zisk.

Co z toho plyne? Naučte se oddělovat prodejní argumenty od faktů - zlato nikdy nebylo a ani nebude investicí pro širokou veřejnost.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  10

Diskuze

Martin Dočekal

Publikování je pro mě cesta, jak svou práci přiblížit lidem.
martin-doatekal.jpg
Oblíbenost autora: 9.67

O autorovi

Člověk, jehož vášní je vše, co se týká financí a ekonomiky. Analytik, poradce a občasný publicista. S mými názory se veřejnost může setkat na ekonomických serverech nebo časopisech. www.martindocekal.cz/docekal@martindocekal.cz

Kalendář

<<   duben 2018

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30      

TÉMATA
 
OSOBNÍ TÉMATA